Křivatec český, latinsky gagea bohemica, bych se nebál označit za jeden ze symbolů české přírody. Křivatec český roste na skalních stepích a slunných stráních a obývá ty nejteplější místa v naší zemi. Jedná se o středoevropský endemit, kdy areál jeho výskytu zasahuje kromě našeho území i oblast Rakouska, Slovenska, Maďarska a části Německa.
Centra jeho výskytu jsou u nás v podstatě dvě. Hlavní centrum nalezneme v Praze a jejím okolí, a to například včetně hory Říp. Druhým významným centrem je jižní Morava (oblast mezi Znojmem a Třebíčí). Aby ale nedošlo k mýlce, rozhodně se nejedná o nějak hojný druh. Naopak, křivatec český patří k silně ohroženým druhům (na červeném seznamu tedy zařazen v kategorii C2r) a je chráněn i zákonem. Lokalit ale existuje okolo stovky.
Jedná se o velmi časnou jarní rostlinu. A to tak časnou, že to leckoho může i překvapit. Při teplejších zimách kvete křivatec český klidně začátkem února. Běžně by ale měl kvést během března, i když ne každý rok se to povede.
Reklama
Křivatec český se dělí ještě na dva poddruhy. Křivatec český pravý a křivatec český skalní. Křivatec český skalní roste na jediné lokalitě v ČR, takže se dá předpokládat, že pokud se s ním nebudete chtít setkat, tak jej nepotkáte. Určitě se za ním jednou vydám a zařadím jej do herbáře zvlášť. No a křivatec český pravý rozeznáme od ostatních křivatců celkem snadno – tvarem květů a okvětních lístků. Okvětní lístky jsou od ostatních křivatců na první pohled odlišné, na špičce zaoblené.