Velmi nápadný černý brouk s kovově modrým leskem dorůstající velikosti až 4 cm (samečci jsou ale menší). Typické jsou pro něj silně zkrácená křídla a naopak velký zadeček, který zpod křídel velmi nápadně vystupuje. Zkrácená křídla a velké tělo jsou důvodem, proč majky nemohou létat. A není to ani kdovíjak dobrý lezec, pohybuje se vcelku neohrabaným způsobem.
To nejzajímavější na majkách je jejich vývoj. Samička naklade do půdy ohromné množství vajíček, až 4000 kusů. Vajíčka neklade nijak hluboko. Z vajíček se vylíhnou asi 2mm velké larvy. Tyto larvy se schovají v květech a vybaveni drápky čekají na opylující samotářskou včelu. Jakmile se dočkají, tak se včely přichytí a nechají se dopravit do včelího hnízda. Tam parazitují a mimojiné požírají včelí vajíčka. Po několika svlecích se příští rok na jaře vylíhne dospělý brouk. Do této fáze se ale dostane jen velmi malé množství z původních 4000 vajíček.
Reklama
Každého napadne, jak je možné, že tak masitý brouk, který nedokáže létat, a který má tak složitý vývoj vůbec mohl přežít až do dnešních dnů. Majka je pro tyto účely vybavena dobře. Je jedovatá. V případě nebezpečí začne ze svého těla vylučovat žlutý sekret s obsahem jedovatého kantaridinu. Tato látka dokáže potrápit i člověka, pokud byste si vzali majku do rukou, asi by vám sekret který majka vyloučí způsobil nějaké ty puchýře. Uvádí se, že je tato látka pro člověka smrtelná v dávce 30mg. Takže bych rozhodně doporučoval tyto brouky nejíst.
Před predátory se tedy majka ubrání celkem spolehlivě. Co ale vliv člověka? Pravda je, že v současné době už její výskyt v naší krajině není tak běžný. Může za to, tak jako u mnoha jiných druhů, moderní způsob zemědělství, velké množství používané chemie v něm a samozřejmě úbytek vhodných biotopů vlivem zornění co největšího možného území. Přesto se ale na vhodných lokalitách dá majka stále najít.