Kudlanka nábožná

Kudlanka nábožná je jediným zástupcem rodu kudlanek, se kterým se můžeme setkat na našem území. A to kudlanek existuje přibližně 2500 druhů. U nás je zákonem chráněna a patří mezi kriticky ohrožené druhy. Pravda ale je, že už to tak úplně neplatí a v současné době je kudlanka poměrně rozšířeným druhem hmyzu, který můžeme potkat i jinde než na samotném jihu Jižní Moravy, jako tomu bylo dříve.

Kudlanka nábožná

Vzhled kudlanky nábožné je znám i mezi laickou veřejností. Typická je pro ni trojúhelníková hlava s opravdu výraznýma očima a přední pár končetin přeměněný na končetiny „lapavé“. Nejdříve se zaměřím na popis hlavy a očí. Oči jsou výrazné a jsou od sebe celkem vzdálené. To kudlance umožňuje dokonalé prostorové vidění, které výrazně usnadňuje lov. Zajímavostí je určitě také to, že dokáže svou hlavou otočit o 360° bez jakéhokoliv pohybu u zbytku těla. I to je pro lov a sledování kořisti neocenitelná vlastnost. Při semknutí „lapavé“ končetiny kudlanka své kořisti může odstřihnout hlavičku, zpravidla se ale hlavně jedná o pevné sevření, ze kterého už kořist neunikne. Kudlanka pak kořist žere prakticky zaživa. Svými slinami umrtvuje nervovou soustavu oběti a zároveň jimi oběť rozleptává do kašovité hmoty, kterou kudlanka požírá. I proto se velmi často stává, že se oběť kudlanky hýbe, i když ji chybí už podstatná část těla.

Reklama

O kudlankách se traduje, že po páření samička sežere samečka. Tento jev však není zas tak běžný. Předně vychází z toho, že samičky, pokud mají hlad, klidně uloví jinou samičku kudlanky. Kanibalismus tedy u kudlanek přítomný je. Pokud je kudlanka hladová tak skutečně samečka sežere, nicméně ne po, ale během samotného páření. To souvisí s tím co jsem již zmiňoval – samička tělo samečka rozleptá slinami, zároveň tím umrtví jeho nervovou soustavu. Proces páření tak může být dokončen (trvá přibližně hodinu, může i déle) i přesto, že sameček už je po smrti. Ve volné přírodě k tomu dochází opravdu zřídka.

Kudlanka nábožná

Proč jsou ale kudlanky kanibalové? První důvod proč tomu tak je, je to, že kudlanky se mohou množit partenogeneticky. Což jednoduše znamená to, že pokud samička není oplodněna samečkem, tak se z nakladených vajíček vylíhnou opět samé samičky. Samička navíc žije až 8 měsíců, oproti tomu sameček má daleko kratší život – pouhé 2 měsíce. Na některých lokalitách tak může docházek k přemnožení samiček. Příroda se tak podle mě snaží populaci vracet zpět do rovnováhy. Dospělé kudlanky mimochodem zimu nepřežijí (podobně jako například kobylky). Přežijí jen na podzim nakladená vajíčka v pěnových kokonech, která se líhnou na jaře. Samička do takového kokonu naklade přibližně 200 vajíček.

Kudlanka nábožná

A jak je to se zbarvením? Známé je zelené zbarvení, existuje však i hnědá varianta kudlanky nábožné. Mnoho zdrojů uvádí, že kudlanky jsou během sezóny zelené a na podzim hnědé. Což je v podstatě zjednodušeně řečená pravda. Kudlanka se během dospívání přibližně šestkrát převléká. A co je důležité zde zmínit je to, že se jedná o predátora, který dokáže dokonale splynout s okolní přírodou. Během svlékání tak dokáže přizpůsobit barvu svého těla barvě prostředí. Pokud tedy svlek probíhá v již suché vegetaci, pravděpodobně se i kudlanka zbarví do hněda. Proto s blížícím se podzimem hnědých kudlanek opravdu může přibývat. Kudlanky obecně jsou dokonalí lovci, kteří útočí ze zálohy. Některé druhy připomínají větvičky, některé listy, některé trávu nebo dokonce kámen. Útočí ve chvíli, kdy to oběť vůbec nečeká. I kudlanku nábožnou velice snadno přehlédneme. Pomáhá ji k tomu již zmiňované zbarvení, tvar a také pohyby těla. Kudlanka se nebojí ulovit jakýkoliv hmyz, to asi nikoho nezarazí, co ale překvapí je to, že jsou známy případy, kdy kudlanka ulovila menší obratlovce (mloka, žábu, ještěrku..). To už se ale samozřejmě netýká naší kudlanky nábožné.