Přírodní památka Zlobice se nachází mezi obcí Malhostovice a městem Kuřim. Je součástí evropsky významné lokality NATURA2000. Podstatnou část území tvoří teplomilná doubrava a dubohabřina, tedy přírodě blízké lesní společenství. Kromě zalesněných částí je součástí chráněného území i travnatá louka, kde se vyskytuje řada chráněných druhů rostlin, především těch teplomilných. No a samozřejmě také hmyzu.
Wikipedia v současné době nabízí celkem stručný popis této lokality. Cituji: „Důvodem ochrany je lokalita lýkovce vonného.“ – a tím to končí. Bohužel, když jsem o tomto výskytu hledal bližší informace, moc velký optimismus mě nepoléval. Lýkovce u nás totiž rostou dva, kromě vonného i o něco známější lýkovec jedovatý – což je keř s růžovými květy, vykvétající již v předjaří. Lýkovec vonný, lidově podvečírka, naproti tomu kvete až v průběhu května a je známý svou podmanivou vůní. Zlobice byla tímto lýkovcem proslulá, bývaly zde, dle pamětníků, velké porosty tohoto keříčku. Dokonce se snad i ve velkém dovážely na brněnský Zelný trh, kde se tato květina prodávala podobně jako dnes můžeme na Zelném trhu koupit například kytice konvalinek, sněženek či třeba šeříků. Tak to byla kdysi rozšířená rostlina. Dnes, vlivem změny ekologických podmínek a zastíněním lokalit, z těchto bohatých porostů zůstaly snad čtyři rostliny – není to ale jen problém Zlobice, lokalit s lýkovcem vonným je v České republice už jen do dvaceti.
Zajímavého je toho zde ale mnohem více. Podobně jako v nedaleké přírodní rezervaci Obůrky-Třeštěnec zde roste celá řada orchidejí. Pokud budeme mít při návštěvě štěstí, můžeme narazit na okrotici bílou, vemeník dvoulistý, bradáček vejčitý. Někde se udává i výskyt vstavače vojenského, či dokonce naší asi nejkrásnější orchideje – střevíčníku pantoflíček. Doubravy ukrývají dřín obecný, lilii zlatohlávek, konvalinky vonné a mnohé další zajímavé rostliny. Jarní aspekt místního lesa je opravdu působivý.
Reklama
Doubrava Zlobice poskytuje útočiště pro celou řadu ptáků – dle informačních tabulí zde žije například lejsek bělokrký, žluva hajní, krahujec obecný nebo třeba strakapoud prostřední. V dubovém porostu zde byl pozorován náš největší brouk roháč obecný, kterému vyhovuje přítomnost starých dubů a jejich tlejících kmenů. Na zdejších loukách můžeme nalézt leccos, poletuje tu celá řada motýlů – baboček, okáčů. Potkal jsem i přástevníka kostivalového, okáče voňavkového či hnědáska jitrocelového. Typickým obyvatelem zdejšího kopce je saranče modrokřídlé, kterých tu poskakuje/poletuje opravdu hodně. Měl jsem štěstí i na kudlanku nábožnou.
Upřímně nejsem si moc jistý, kam až PP Zlobice územím zapadá. Informační cedule o PP Zlobice jsem našel až v bývalém armádním prostoru. Což už podle map do chráněné oblasti nespadá. Na druhou stranu, pokud sem zavítáte, rozhodně doporučuji návštěvu i samotné rozhledny Zlobice a jejího okolí. Louky zde totiž spásají stáda ovcí a koz, čímž místní svaz chce navázat na ne až tak dávnou tradici zdejšího pastevectví. To určitě ocení i děti, stejně tak jako koně a osly, které tu také mohou vidět. A možná se jim bude líbit i výhled z rozhledny, která dříve sloužila vojákům. Nejedná o úplně nejklidnější lokalitu, Zlobice láká spoustu návštěvníků, ale přelidněno tady také není. Rozhodně se jedná o jedno z nejzajímavějších míst v okolí Brna, které za občasnou návštěvu opravdu stojí.