Dřín obecný (občas uváděn i jako dřín jarní) je původní divoký ovocný keř naší krajiny, dorůstající výšky až deseti metrů. Během roku přitáhne oko kolemjdoucího hned několikrát, na jaře svým velmi brzkým květem, během léta nás může zaujmout celkem výraznými listy a na podzim nás lákají jeho chutné a jedlé plody. V naší krajině se stává čím dál vzácnější, nicméně na zahradách se pěstuje často a jeho popularita v poslední době zase roste.
Dřín je teplomilný, roste na křovinatých stráních, okrajích lesů, a to většinou na vápencovém podkladu. V České Republice roste roztroušeně, především v teplých polohách (do nadmořské výšky cca 700 m n.m.).
Dřín kvete velmi brzy, často již na konci února, dlouho před tím, než mu začnou rašit listy. Kvete drobnými žlutými květy v bohatých květenstvích. Tím jak kvete brzo samozřejmě láká hmyz ze širokého okolí a například pro včelstva se tím jedná o velice významný keř.
Reklama
Jedná se o keř, který byl už od pradávna pěstován jako užitková rostlina. Dnes se pomalu na naše zahrady vrací, a to jak v podobě solitérů v okrasných zahradách, tak často i jako součást dnes oblíbených jedlých živých plotů. Existuje i mnoho zahradních kultivarů lišících se barvou květů nebo velikosti plodů.
Sbírají se červené plody nazývané dřínky. Jsou trochu natrpklé, sladkokyselé. Vynikají vysokým obsahem vitamínu C. Využívají se k přípravě marmelád, sirupů nebo zavařenin, ale dají se jíst i čerstvé. Obecně je dobré čekat na vysokou zralost a plody sbírat v momentě kdy z keřů samy padají.
Chutí i léčivými účinky bych je přirovnal k brusinkám. Dřínky se používaly při trávicích problémech, závratích, působí proti přílišnému pocení či častému močení.
Z hlediska ohrožení je dřín jarní řazen k vzácnějším druhům naší květeny vyžadujícím další pozornost (C4a), zákon jej chrání v kategorii ohrožených druhů (§3).