Běžná květina české přírody vyskytující se prakticky na celém našem území. Má raději spíše sušší a prosluněné lokality – setkat se s touto rostlinou můžeme leckde. Na mezích, výslunných stráních – vyhovují jí mimojiné i lidmi ovlivněná (tzv. ruderální) stanoviště. Tedy potkat ji můžeme běžně na náspech, kolejištích, různých haldách. Běžně roste v příkopech, na polích a na okrajích cest. Je velmi nápadná jak svými modrými květy, kterými kvete od června až do září, tak i svou nepřehlédnutelnou výškou.
Hadinec obecný nese své jméno podle tvaru květů, které vzdáleně připomínají hadí hlavu vyplazující jazyk. Hadinec se svého času dokonce využíval k léčení hadího uštknutí. Ve skutečnosti ale kromě několika desinfekčních látek neobsauje nic, co by v případě hadího uštknutí mělo pomoci. Což ale neznemená, že by byl hadinec neužitečný. Květy hadince jsou jedlé – jí se jen tak, dávají se do salátů či se kandují. Odvary z hadince se používají k obkladům, které slouží k léčbě křečových žil či proti různým kožním nemocem.
Reklama
Zaručenou babskou radou je pití odvaru při průjmech. Účinek je prý takřka okamžitý a četl jsem o tomto i na více místech. Trochu problém vidím v tom, že rostlina obsahuje některé alkaloidy. To není zrovna optimální pro vaše játra, proto bych spíše preferoval pro tento účel jiné byliny a po hadinci sáhl až v případě nouze.