Úplně na začátku musím upozornit, že v údolí Chlébského potoka jsou vyhlášena dvě chráněná území s totožným názvem – jedno z nich je přírodní rezervací, druhé přírodní památkou. Pro jednoduchost je sloučím do jedné lokality, protože předmět ochrany je prakticky totožný. Přírodní rezervace byla mimochodem vyhlášena v roce 1953 a zároveň lokalita spadá do NATURA2000, tedy patří mezi evropsky významné lokality.
Území je tvořeno hluboce zaříznutým údolím Chlébského (někdy označovaného také jako Černovického) potoka, které je známé především výskytem bledule jarní. Nachází se mezi obcemi Chlébské a Černovice, přibližně 10 km jihovýchodně od města Bystřice nad Pernštejnem.
V případě této lokality není vůbec od věci si nejdříve popsat i krajinu v širším okolí. Chráněné území je součástí přírodního parku Svratecká hornatina. Za pomyslné centrum tohoto jinak rozsáhlého přírodního parku považuji vrchol Sýkoř, okolo kterého se nalézají hodně zajímavé lesy. Lesy okolo Sýkoře jsou totiž ve velké části lesy přirozené, místy najdeme dokonce lesy původní, tedy člověkem téměř nedotčené. Jen v tomto lese okolo Sýkoře je aktuálně vyhlášeno přes deset maloplošně chráněných území a jedním, vlastně tedy dvěmi z nich, je Údolí Chlébského potoka. I údolní niva Chlébského potoka je z tohoto pohledu velmi cenná. Přírodní rezervaci tvoří ze dvou třetin přírodě blízký jasanovo-olšový les. Les v navazující přírodní památce už je sice z velké většiny ovlivněn člověkem, přesto se jedná o velmi cenný potoční luh.
Výskyt chráněné bledule je zde skutečně masivní. Kolikrát zde vyrůstá už v průběhu února, sníh ani mráz jí nedělá problém. Tato lokalita je návštěvníky velmi oblíbena, takže masivní je tu i návštěvnost. Drtivá většina návštěvníků vstoupí do údolí z obce Chlébské, kde je parkoviště a dokonce stánek s občerstvením (ten zde funguje právě jen na jaře za příznivého počasí). Pokud jedete autem, je toto asi nejlepší výchozí bod i pro vás. Pokud jste v přírodě raději sami jako já, tak si holt musíte přivstat a přijet sem pokud možno s východem slunce. A je velmi dobré zvolit si pracovní den. To jsou ale celkem obecné rady, které se dozvíte na více místech. Třetí dobrou radou je volba dobrého obutí, protože nivní luh je tak nějak z principu místem velmi blátivým. Obzvláště na jaře.
Reklama
A má rada? Tou je volba vhodné trasy. Většina návštěvníků zvolí okružní trasu naučné stezky, která vede rezervací. Územím přírodní památky už stejně nevede žádná cesta, a tak se do ní vydá už jen pár dobrodruhů. Zpáteční trasu pak doporučuji vést přes další přírodní rezervaci, konkrétně přes PR Hrádky. Jedná se o další krásný přirozený les, tentokrát se jedná o javorovou bučinu. Toto území je zajímavé i skalnatými hřbety a masivy. Odtud se dá zamířit po červené značce na Skorotice. Mým tipem na návštěvu je kopec nad Skoroticemi, který na mapách nemá jméno, jen udávanou výšku 635 m.n.m. Říkejme mu tedy třeba Skorotický kopec. Tento vrchol je tvořen krásným skalnatým hřbetem, bučinou a nalezneme na něm bohatě kvést sněženku podsněžník. A sněženka tu kvete celkem hojně, pár tisíc květů by se v okolí vrchu Skorotického kopce určitě dalo napočítat. Dost možná se i tato lokalita časem dostane mezi přírodní památky.
Když už se zmiňuji o sněženkách. Jak je to s jinými druhy v samotném Údolí Chlébského potoka? Pár trsů sněženek se dá najít i mezi bledulemi. Jedná se ale opravdu jen o desítky kusů. Měl by tu růst i lýkovec jedovatý. Za zmínku stojí i výskyt řeřišnice trojlisté, která ale vykvétá později a měla by být k vidění až na území přírodní památky. Samozřejmě tu rostou běžné jarní druhy – prvosenky, devětsily, plicníky a další. Sezónu tu zakončí na podzim vykvétající ocúny.